R o č n í k   2001

 

V ě s t n í k

 

ministerstva zdravotnictví

 

České republiky

 

 

 

 

 

Částka 4                                Vydáno:                                                   Kč

 

 

OBSAH

 

 

metodická opatření

4.    Standard substituční léčby

5.    Nakládání s odpadem ze zdravotnických zařízení

 

ZPRÁVY A SDĚLENÍ

1.    Oznámení o ukončení činnosti a o zřízení národních referenčních laboratoří

2.    Průběžná informace o obecně závazných právních předpisech zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví a publikovaných ve Sbírce zákonů – doplnění

 

 

 

 M E T O D I C K Á   O P A T Ř E N Í

 

 

5.

 

nakládání s odpadem ze zdravotnických zařízení

 

Ministerstvo zdravotnictví vydává ke sjednocení postupu při nakládání s odpadem ze zdravotnických zařízení včetně jeho zařazení a evidence dle platných předpisů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví tento

 

metodický návod:

 

Čl. 1

 

Při nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení je třeba postupovat ve smyslu obecně závazných právních předpisů, konkrétně dle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 339/1997 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů.

Tento metodický návod se nevztahuje na problematiku odpadních vod. Odpadní vody ze zdravotnických zařízení se zneškodňují podle zvláštních předpisů [zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Rovněž se netýká zneškodnění radioaktivních odpadů. S tímto odpadem se nakládá ve smyslu zákona č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

Čl. 2

 

Podle prohlášení Rady ES ze dne 7.května 1990 je nutno regulovat nakládání se specifickým odpadem ze zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče. Odpad ze zdravotnických zařízení je dle EU pokládán za prioritní tok odpadu vzhledem ke své rozmanitosti a komplikovanosti složení, ale především k potencionálnímu nebezpečí, které představuje pro zdraví lidí a životní prostředí, včetně rizika infekce.

Komise EU v roce 1994 doporučila vypracování směrnice pro nakládání se specifickým odpadem ze zdravotnických zařízení, která by stanovila:

1.    základní pojmy nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení, včetně jejich definice a klasifikace,

2.    pravidla ochrany životního prostředí a zdraví v místech, kde odpad vzniká,

3.  pravidla ochrany životního prostředí a zdraví v celém toku odpadů od místa jejich vzniku až po jejich zneškodnění.

V souladu s usnesením rady EU je nutno vytvořit v České republice předpoklady pro regulovaný systém nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení od vzniku odpadu až po jeho zneškodnění, a tím minimalizovat riziko pro pracovníky, kteří s odpadem nakládají a snižovat riziko pro životní prostředí.

 

 

 

 

 

Čl. 3

 

Podle ustanovení § 5 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, je původce odpadů při nakládání se specifickými odpady povinen:

a/       odpady zařazovat podle druhu a kategorií stanovených v Katalogu odpadů,

b/ odpady, které sám nemůže využít, trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,

c/ nelze-li využít odpady podle písmene b/, zajistit zneškodnění odpadů,

d/ kontrolovat nebezpečné odpady podle § 4 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,

e/ shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,

f/   zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí,

g/ vést evidenci odpadů v rozsahu stanoveném zákonem a vyhláškou Ministerstva životního prostředí,

h/ umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,

i/   platit poplatky způsobem a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo zneškodnění odpadu není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce odpadů se souhlasem příslušného okresního úřadu upustit.

Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo zneškodnění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich předání k využití nebo zneškodnění oprávněné osobě.

Oprávněná osoba, která převezme od původce odpady, přejímá na sebe též veškeré povinnosti původce odpadů stanovené zákonem. Nakládat s nebezpečnými odpady lze jen se souhlasem příslušného okresního úřadu.

 

Čl. 4

 

Pro regulované nakládání s odpadem ve zdravotnických zařízení je nutné zpracovat provozní řád pro jednotlivá zdravotnická zařízení. Ve velkých zdravotnických zařízení, kde může vznikat specifický odpad dle typu jednotlivých pracovišť je vhodné v provozním řádu nakládání s tímto typem specifikovat (např. odpad z onkologických zařízení), nebo vypracovat samostatný provozní řád pro tato pracoviště.

 

Provozní řád obsahuje:

způsob ukládání odpadu v místě jeho vzniku,

separaci odpadu dle jeho charakteristiky do vhodných obalů,

značení obalu,

transport odpadu do shromažďovacích nádob nebo skladu odpadu,

místa shromažďovacích nádob a jejich značení včetně zabezpečení nádob
ve smyslu vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,

způsob odvozu odpadu ke zneškodnění,

jméno, název a sídlo firmy, která provádí zneškodnění odpadů, včetně uvedení statutárního zástupce, jde-li o právnickou osobu,

bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců při práci s odpady,

zodpovědné osoby pro jednotlivé stupně nakládání s odpady.

 

 

 

 

 

Čl. 5

 

Specifický odpad ze zdravotnických zařízení se zařazuje ve smyslu zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů, do následujících skupin a druhů odpadu:

 

18 00 00           ODPADY Z HUMÁNNÍ A VETERINÁRNÍ LÉČEBNÉ PÉČE A Z VÝZKUMU S NÍM SPOJENÉHO

 

18 01 00           Specifické odpady ze zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče

 

18 01 01           Ostré předměty N

 

18 01 02           Patologicko- anatomický odpad, biologicky kontaminovaný odpad N

 

18 01 03           Ostatní odpad, na jehož shromažďování a zneškodňování jsou kladeny zvláštní požadavky z hlediska předcházení infekcím N

 

18 01 04           Odpad, na jehož shromažďování a zneškodňování nejsou kladeny zvláštní požadavky z hlediska předcházení infekcím O

 

18 01 05           Vyřazené chemikálie a nebo nepoužitelná léčiva A

 

18 01 99           Odpad druhově blíže neurčený nebo výše neuvedený O/N

 

Nespecifický odpad vznikající ve zdravotnických zařízení se zařazuje ve smyslu vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 337/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů).

Charakteristika odpadů ze zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče je stanovena v Příloze č. 1 tohoto metodického návodu.

 

Čl. 6

 

Způsob vedení evidence a ohlašování odpadů musí splňovat podmínky dané ustanovením § 19 oddílu sedmého vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Evidence odpadů se vede za každé zdravotnické zařízení samostatně a za každý druh odpadu samostatně. Rozsah průběžné evidence odpadů musí odpovídat příloze č. 8 citované vyhlášky. Hlášení o roční produkci a nakládání s odpady se vede zvlášť za každé zařízení a každý druh odpadu v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 9 A citované vyhlášky.

 

Čl. 7

 

Základní předpoklad bezpečné manipulace se specifickým odpadem ze zdravotnických zařízení je dodržování zásad a předpisů na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci při nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Pro snížení rizika je nutná separace odpadů v místě jejich vzniku a ukládání do vhodných obalů většinou plastových, měkkých pytlů, ale i pevných nádob, které musí být uzavíratelné.

Ostré předměty (např. jehly, skalpely) musí být ukládány vždy samostatně do pevných, nepropíchnutelných a uzavíratelných nádob.

Ukládání odpadů u zdroje jejich vzniku je nejdůležitějším stupněm v nakládání s odpady a od toho závisí celá strategie omezování rizika. Provozní řád musí v sobě zahrnovat ukládání odpadu včetně povinnosti třídění do oddělených nádob u zdroje, dále transport do shromažďovacích míst až po transport odpadu ke zneškodnění v areálu zdravotnického zařízení nebo mimo areál.

Veškerý odpad z pracovišť zdravotnických zařízení je nutno odstraňovat denně, v případě nutnosti jeho delšího skladování je třeba mít ve zdravotnickém zařízení chlazené prostory, určené pro uložení specifického odpadu.

 

Čl. 8

 

Speciální požadavky na obaly v České republice vycházejí z následujících právních předpisů a dohod:

·         ust. § 11 odst. 5 a 6 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče,

·         ust. § 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,

·         zákona č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů,

·         Basilejské konvence o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice a jejich odstraňování,

·         Evropské dohody o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR (Ženeva, 1957).

Každý obal či nádoba musí být řádně označeny štítkem s uvedeným druhem odpadu, místem vzniku a kódovým číslem. Pro snížení rizika je vhodné barevné odlišení obalů dle způsobu zneškodnění odpadu.

 

Čl. 9

 

Shromažďování a skladování odpadů musí vyhovovat § 3 a § 5 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

 Shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů ze zdravotnických zařízení musí svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečit, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem do životního prostředí. Sklad nebezpečných odpadů musí mít provozní řád ve smyslu § 4 citované vyhlášky.

 

Čl. 10

 

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, definuje nepoužitelná léčiva a stanoví postup při jejich zneškodnění.

Definice nepoužitelných léčiv je uvedena v § 50 odst.1 citovaného zákona a zní:

„(1) Léčiva nevyhovující jakosti, s prošlou dobou použitelnosti, uchovávaná nebo připravená za jiných než předepsaných podmínek, zjevně poškozená nebo nespotřebovaná (dále jen „nepoužitelná léčiva“) musí být zneškodněna včetně jejich obalů tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí nebo zvířat.“.

 

Zneškodňování nepoužitelných léčiv se provádí podle ustanovení § 50 odst. 2 a 3 citovaného zákona, který zní:

„(2) Při zneškodňování nepoužitelných léčiv se postupuje podle zvláštních předpisů. (Zákon č.125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů).

 (3) Zneškodňování nepoužitelných léčiv provádějí právnické nebo fyzické osoby na základě souhlasu uděleného příslušným okresním úřadem anebo, jde-li o radiofarmaka, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. O udělení souhlasu informuje úřad, který souhlas udělil, Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o humánní léčivo, nebo Ministerstvo zemědělství, jde-li o veterinární léčivo. Seznam osob oprávněných zneškodňovat nepoužitelná léčiva mimo transfúzní přípravky, uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství.“.

 

Zneškodňování léků, které jsou zařazeny do návykových látek ve smyslu zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se provádí podle § 14 citovaného zákona následovně:

„(1) Nepoužitelné návykové látky, přípravky a prekursory, jakož i odpad je obsahující, musí být zneškodněny.

 (2)  Zneškodňování nepoužitelných návykových látek, přípravků a prekursorů, jakož i odpadu je obsahujícího, které jsou léčivem, se řídí zvláštním předpisem (§ 50 zákona č.79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

 (3)  Zneškodňování nepoužitelných návykových látek, přípravků a prekursorů, jakož i odpadu je obsahujícího, které nejsou léčivem podle zvláštního zákona, lze provádět jedině za přítomnosti zástupce okresního úřadu. Osoba provádějící zneškodnění o něm sepíše zápis, který podepíše přítomný zástupce okresního úřadu.“.

 

Čl. 11

 

Při nakládání s mrtvými těly, orgány a ostatky se postupuje podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č.19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, která se však nevztahuje na kontaminovaný specifický odpad.

 

Čl. 12

 

Pracovníky, kteří nakládají se specifickým odpadem ze zdravotnických zařízení, je nutné proškolit z hlediska ochrany a bezpečnosti při práci.

 

 

V Praze dne  13. 3. 2001                                 

prof. MUDr. Bohumil Fišer, CSc. v.r.

ministr zdravotnictví

 

 

Příloha č. 1

 

1.  Charakteristika odpadů ze zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče

 

Odpady z uvedených zařízení se dělí na specifický odpad pro zdravotnická zařízení, který představuje specificky definované riziko a odpad nespecifický. Odpady z nemocnic a z jiných zdravotnických zařízení zahrnují komponenty různého fyzikálního, chemického a biologického materiálu, který vyžaduje speciální nakládání a zneškodnění vzhledem ke zdravotnímu riziku. Klasifikace odpadů ze zdravotnických zařízení určuje obecné rozdělení odpadů do dvou skupin, a to na odpad specifický pro zdravotnická zařízení znečištěný škodlivinami a odpad ze zdravotnických zařízení neznečištěný škodlivinami.

1.1.  Klasifikace odpadů dle WHO

1.1.1. Specifický odpad pro zdravotnická zařízení znečištěný škodlivinami lze rozdělit do následujících skupin :

a)  Patologicko-anatomický odpad:

Do patologicko-anatomického odpadu jsou zahrnuty všechny lidské tkáně (infekční i neinfekční), jako jsou končetiny, orgány, plody, krev nebo jiné lidské tekutiny, zvířecí kadávery nebo tkáně z laboratoří, kontaminovaný materiál a zbytky po úklidu těchto prostor.

b)  Infekční odpad:

Infekční odpad je veškerý odpad z infekčních odděleních včetně zbytků jídla, odpad ze všech prostorů, které mohou být infikovány infekčními agens a zbytky po úklidu těchto prostor.

Tento odpad obsahuje také použité chirurgické materiály a ostatní kontaminované odpady. Dále sem patří odpad z laboratoří, dialyzačních zařízení, použité nemocniční podložky, pleny, atd. Odpad z laboratoří, kde se provádí mikrobiologická stanovení včetně odpadního materiálu (mikrobiologické kultury).

Dále sem patří biologicky kontaminovaný odpad, obvazový materiál, sádrové obvazy, biologicky kontaminované pomůcky a materiály z plastů a osobní ochranné pomůcky personálu.

c)  Ostrý odpad:

Tato kategorie zahrnuje všechny ostré předměty, které mohou poškodit pokožku jako jsou např. jehly, skalpely, sklo, kanyly apod.

d)  Farmaceutický odpad:

Tento odpad zahrnuje farmaceutické výrobky, léky a chemikálie, které byly poškozeny, kontaminovány nebo mají prošlou spotřební lhůtu. Do této skupiny patří cytostatika a jejich zbytky.

e)  Chemický odpad:

Tento odpad zahrnuje pevné, kapalné a plynné chemické látky z laboratoří nebo které vznikají při diagnostických vyšetřeních, experimentálních pracích, čištění nebo dezinfekci.

Chemické odpady se dělí do dvou skupin, a to na nebezpečné a odpad ostatní.

Nebezpečné odpady mohou být rozděleny do skupin podle svých vlastností na odpady:

·         toxické

·         toxické s chronickými účinky (karcinogenní, mutagenní, teratogenní)

·         dráždivé

vysoce reaktivní (exploze, vzdušně vznětlivé)

ostatní chemické odpady neobsahující výše citované nebezpečné vlastnosti.

 

f)  Radioaktivní odpad:

Tento odpad je možno rozdělit do dvou skupin podle zdrojů radioaktivního záření na otevřené a uzavřené zdroje. Jde o veškeré odpady z radiodiagnostických a radioterapeutických pracovišť nukleární medicíny, radiologických oddělení a výzkumných pracovišť. Nakládání s tímto odpadem se řídí zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy.

 

1.1.2. Nespecifický odpad ze zdravotnických zařízení neznečištěný škodlivinami je takový odpad, který se podobá komunálnímu odpadu a je výhradně z neinfekčních oddělení:

kuchyňský odpad

kancelářský odpad

textilní odpad

jiné druhy odpadu.

 

 

 

Z P R Á V Y   A   S D Ě L E N Í

 

1.

Oznámení o ukončení činnosti a o zřízení národních referenčních  laboratoří

 

Zn.: HEM-300-13.2.01/4811

        HEM-3769-27.2.01

Ref. MUDr. Adriena Hammerová

         MUDr. Gustav Walter

 

            Ministerstvo zdravotnictví

1.  schválilo ukončení činnosti Národní referenční laboratoře pro ryby a rybí výrobky ve Státním veterinárním ústavu v Opavě k 1. 1. 2001.

     Zřízení nové národní referenční laboratoře se stejnou náplní ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě je v současné době v jednání.

2.  oznamuje, že organizací, zajišťující povolování laboratorního vyšetřování na virus lidského imunodeficitu zdravotnickými zařízeními a zařízeními ochrany veřejného zdraví, které splňují podmínky podle § 72 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, byl určen Státní zdravotní ústav v Praze – Národní referenční laboratoř AIDS, Šrobárova 48, 100 00 Praha 10.

 

 

MUDr. Michael Vít v.r.

hlavní hygienik ČR

 

2.

Průběžná informace o obecně závazných právních předpisech zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví a publikovaných ve Sbírce zákonů - doplnění

 

           

Na základě požadavku uplatňovaného odběrateli Věstníku Ministerstva zdravotnictví zveřejňuje se (od částky 11/1998) průběžná informace o obecně závazných právních předpisech zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví a publikovaných ve Sbírce zákonů (označeno tučně kursivou):

 

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

Touto vyhláškou se zrušují:

1.        směrnice o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, uveřejněná pod č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 21/1978 Sb.;

2.        směrnice, kterými se mění a doplňují směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, uveřejněné pod č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 16/1985 Sb.;

3.        výnos, kterým se mění směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnic č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy, uveřejněný pod č. 77/1988 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 9/1989 Sb.;

4.        směrnice o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech, uveřejněná pod č. 30/1964 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1982 Sb.;

5.        směrnice o hygienických zásadách pro práce s lasery, uveřejněná pod č. 61/1982 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1982 Sb.;

6.        směrnice o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněná pod č. 64/1984 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 1/1985 Sb.;

7.        výnos, kterým se mění a doplňují směrnice č. 64/1984 sb. Hygienické předpisy, o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněný pod č. 76/1990 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 33/1990 Sb.;

8.        směrnice o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu, uveřejněná pod č. 31/1966 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 8/1967 Sb.;

9.        směrnice o ochraně zdraví před nepříznivými účinky benzenu, uveřejněná pod č. 37/1974 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 13/1974 Sb.;

10.     směrnice o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení, uveřejněná pod č. 40/1976 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 20/1976 Sb.;

11.     nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací – příloha k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, uveřejněná pod č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 4/1977 Sb.;

12.     směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí, uveřejněné pod č. 42/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;

13.     směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru, uveřejněné pod č. 43/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;

14.     směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku z leteckého provozu, uveřejněné pod č. 44/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;

15.     směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, uveřejněné pod č. 53/1980 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 32/1980 Sb.;

16.     směrnice o hygienických požadavcích na pojízdné stroje a technická zařízení, uveřejněná pod č. 7/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 7/1985 Sb.;

17.     směrnice o hygienických požadavcích na výstavbu a provoz radiodiagnostických a radioterapeutických pracovišť rentgenových oddělení, uveřejněná pod č. 67/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 34/1985 Sb.;

18.     vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

19.     vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek;

20.     vyhláška č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření;

21.     směrnice o hygienických požadavcích pro práci se svítivými radioaktivními barvami, uveřejněná pod č. 42/1959 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR a oznámená v částce 26/1987 Sb.

 

 

 

 

 

 

 

č. 89/2001 Sb.